O izolačních materiálech
Machstav fouká 5 druhů izolací
To, že Machstav fouká 5 druhů izolačních materiálů, už víte. Nejčastěji aplikovaným druhem izolačního materiálu je skelná minerální izolace Supafil Loft od firmy Knauf. Důvodů je hned několik. Především se jedná o velmi lehký izolační materiál s velmi dobrými izolačními vlastnostmi. Je ideální pro aplikaci přímo na sádrokartonový podhled i při těch nejvyšších vrstvách. Sádrokarton bez problému unese vrstvu Supafilu vyšší než 50 cm! Supafil Loft je také ekologický. Neobsahuje žádná barviva, pojiva ani jiné chemické přísady! Je čistě bílý a při aplikaci foukáním nepráší tak, jako jiné izolační materiály. Supafil Loft je označován jako panenské izolační vlákno, protože se nevyrábí z žádných ořezů nebo jiných zbytků izolací. V neposlední řadě se jedná, k vaší peněžence, o velmi přívětivý izolační materiál. V porovnání s jinými izolačními materiály určené pro foukání dostanete za málo peněz hodně muziky.
Foukáme i jiné druhy izolací
Samozřejmě, že na foukané izolace neexistuje pouze Supafil Loft. K dispozici je velmi široká škála jiných izolačních materiálů. Velmi rozšířenými jsou celulózové izolace. Vyrábí se z tříděného novinového papíru. Velmi důležitým faktorem kvality celulózové izolace je způsob zpracování onoho papíru. Pokud se papír rozvlákňuje, práší mnohem méně, pokud se při výrobě seká, práší velmi. Machstav používá pro foukání celulózovou izolaci Climatizér Plus od českého výrobce CIUR z Brandýsa nad Labem. Tato celulózová izolace patří v současné době k nejlepším celulózovým izolacím na českém trhu. Mezi přednosti celulózových izolací patří jejich měrná kapacita tepla. Tuto vlastnost společně s dřevovláknitými izolacemi mají z celé říše izolačních materiálů nejlepší. Měrná kapacita tepla říká, jak moc a jak dlouho dokáže zadržet teplo, než pronikne vrstvou izolace. Tuto vlastnost mohou ocenit všichni vlastníci bytů nebo domů s podkrovními místnostmi, které se velmi rády přehřívají. Pokud uvažujete o zateplení podkroví, je nejlepší volbou právě celulózová izolace pro výborné izolační vlastnosti nejen v zimě, ale zejména v létě. Celulózové izolace se nefoukají pouze do šikmých částí střech, ale používají se i na vodorovné části podhledu. Zde je, ale potřeba počítat s určitými limity. Jakými? Podívejme se na konkrétní příklad.
Foukaná celulózová izolace ve vazníku
Dnes je při výstavbě rodinných domů velmi často využívaná dřevěná vazníková konstrukce střechy. Jedná se o velmi rychlý způsob zhotovení střešní konstrukce, obzvláště při výstavbě bungalovů. Pokud už jsou pro krov použité dřevěné sbíjené vazníky, tak se pod ně velmi často zavěsí konstrukce pro lehký sádrokartonový podhled, který se následně zateplí foukanou izolací. Jakou izolaci použít? Samozřejmě, že také lehkou, protože těžkou izolaci by sádrokartonový podhled nemusel unést. Co je těžká izolace? Jednou z těžkých izolací je ona celulózová izolace. (Stejně tak, jako izolace čedičové). Označení jako těžká je na místě, protože každá izolace má nějakou svou definovanou objemovou hmotnost udávanou v kg/m3. Jedná se o sdělení pro spotřebitele o tom, kolik bude vážit vrstva izolace, kterou si na strop dá. V dnešní době, kdy se kvůli předpisům o energetické náročnosti budov a úsporám energií vrstvy izolací na stropech neustále zvyšují, se celulózové izolace dostávají do kategorie těžkých izolačních materiálů. Je to dáno tím, že převážná část stropů v rodinných domech je zhotovena ze sádrokartonu a ty snesou pořád stejné zatížení na 1 m2. Vrstvy izolací se neustále zvyšují, a tím pádem zatížení na 1 m2 sádrokartonového stropu stoupá. A zde narážíme na první nepříjemný limit celulózových izolací. Proto, aby byla vrstva foukané celulózové izolace plně funkční, musí být nafoukaná s určitou objemovou hmotností. Tuto objemovou hmotnost definuje výrobce izolačního materiálu v technickém listě. Pokud nafoukáme celulózovou izolaci s objemovou hmotností 45 kg/m3 ve vrstvě 40 cm, což jsou dnes standardní parametry, tak výsledné zatížení na 1 m2 sádrokartonového podhledu činí 18 kg/m2, což už je při standardní montáži sádrokartonů rizikové zatížení. Při této váze izolace hrozí do budoucna praskání a průhyb podhledu. Řešením je pod spodní pásnici dřevěného sbíjeného vazníku namontovat OSB desky, které snesou podstatně větší zatížení. Pokud se použijí OSB desky s vyšším faktorem difúzního odporu společně s dalším parotěsným opatřením (nátěrem, speciální folií) a spoje OSB desek se přelepí, je vytvořena dokonale pevná parotěsná rovina, kterou tak jako tak je vždy nutné vytvořit. Na tento podhled lze aplikovat jakoukoliv tepelnou izolaci v jakékoliv výšce. Pak už stačí pod OSB desky instalovat sádrokartonový podhled, který již není nijak zatěžován.
Je třeba zmínit, že foukané celulózové izolace mají bohužel při aplikaci do vazníků, tedy na volno, oproti Supafilu Loft jednu nevýhodu, se kterou je nutné počítat. Bohužel sesedají. Podle výšky izolace to může být maximálně 10-15 %. Řeší se to tak, že se při aplikaci nafouká o toto sesednutí vyšší vrstva. Míru sesedání opět řeší technický list výrobce a aplikační společnost, která izolaci fouká, má za povinnost s touto mírou sesedání konečného zákazníka seznámit a informovat jej o to, o kolik cm si vrstva izolace sesedne. Je to taková nepříjemnost, která je ovšem v praxi řešitelná. Jenom je potřeba s ní počítat. Míra sesedání je závislá na vrstvě foukané izolace a aplikované objemové hmotnosti. Pro zajímavost Supafil Loft nesesedá ani při nejvyšších nafoukaných vrstvách izolace. Bavíme se o vrstvách 50-70 cm při objemových hmotnostech 17-20 kg/m3.
